Historie Medlánek

Základní informace 

Bývalá vesnice a od roku 1990 samostatná městská část města Brna Medlánky se rozkládá v údolí mezi Medláneckými kopci a Řečkovicemi, které klesá od Řečkovic k centru Medlánek dosti prudce a mírně se svažuje k severní části Králova Pole.
Západní část katastru Medlánek stoupá do zalesněných vrchů až k hranicím města Brna (vrch Bosně na jižním okraji Přírodního parku Baba).
Území Medlánek sousedí s dalšími městskými částmi města Brna – s k.ú. Komín, Královo Pole, Řečkovice a Mokrá Hora. Severozápadní část území sousedí s obcí Jinačovice (okres Brno-venkov).
Medlánkami neprochází žádná významná komunikace – hlavní tepnou je obchvatná komunikace vedoucí z Králova Pole do Řečkovic.
Značná část katastru je nezastavěná, severozápadní oblast je zalesněná, prostoupená početnou chatovou a zahrádkářskou oblastí. Na katastru Medlánek se nachází velké množství chráněných krajinných prvků a zajímavých přírodních útvarů, které jsou hostiteli mnoha druhů vzácné fauny a flóry.

Demografické informace

Z posledního sčítání lidí, domů a bytů v roce 2011 vyplývá, že počet osob s trvalým pobytem v Medlánkách činí 5.898 z toho 2.870 mužů a 3.028 žen.
Věkové rozpětí obyvatelstva je 0-14 let : 1.045, 16-64 let: 4.183, 65 a více let : 651.
Ekonomicky aktivních je 3.201 obyvatel z toho je 3000 zaměstnanců.
V Brně-Medlánkách se více než zdvojnásobil počet obydlených bytů od  roku 2001 a to z 1135 bytů na 2438 bytů. Obydlených domů je pak 526 oproti 412 z roku 2001.

Historie

Počátky osídlení

K jihu otevřený katastr Medlánek s hojností sprašových půd tvoří – jak dotvrzují archeologové – součást odedávna osídlené oblasti jižní Moravy. Svědčí o tom četnost nálezů v medlánecké cihelně, zejména v roce 1905 objevená sídlištní jáma se zdobenými zachovalými zvoncovými poháry stejnojmenné kultury (2000 l. př. n. l.) a v letech 1935 – 1937 nalezené pohřebiště s hroby typických “skrčenců” doby bronzové – kultury unětické (1900 – 1700 př. n. l.).

Také archeologický ústav ČSAV při průzkumu v roce 1954 a následně plánovaném záchranném výzkumu v r. 1964 a 1984 na staveništích Meopty a Výzkumného ústavu energetického odkryl desítky základů kůlových domů a jámových sídlištních objektů s obilnými sklípky kultury velatické (1250 – 1000 př. n. l.) a podolské (1000 – 700 př. n. l.) a doby železné – kultury horákovské (700 – 400 př. n. l.). Jednu odkrytou sídlištní jámu – obilnici se starobylou keramikou – kladou archeologové do 8. stol. a dalších bezmála 70 – z toho 8 obytných kůlových, s kamennými pecemi v rohu – do 9. stol., tj. období vzniku a romachu Velké Moravy. Stopy keltského osídlení Germánů (400 př. n.l. – 400 n.l.) a z doby stěhování národů zde nebyly nalezeny.

Dějiny následných století, která zatím nejsou sídlištními ani hrobovými nálezy dokumentována, nám ponechávají právo usuzovat, že v té době zde usídlené společenství se dotvářelo v osadu či ves přemyslovského státu – majetek panovníka, jak stroze informují historické prameny.
V této době, jak se domníváme, vznikl také název obce. Obec v této době žila plně v souladu s přírodou a podle pomalu tekoucího potoka si zřejmě vzala za základ slovanské jméno MEDL (pomalý) a dotvořila jej do tvaru MEDLANY (latinsky prokazatelně MEDLAN).

Středověká historie

Prvním dochovaným písemným dokladem, prokazujícím existenci naší obce v této době, je listina krále Václava I. ze 14. srpna 1237, kterou Medlánky, zničené jeho vlastním válečným tažením a doposud patřící škole sv. Petra v Brně, směňuje za svůj nepoškozený majetek v Bosonohách.

Po roce 1237 historické prameny znovu o naší obci na více než 100 let mlčí. Teprve v letech 1344 – 1380 se připomínají jako vlastníci brněnští měšťané.
Od roku 1381 do 1489 vlastní Medlánky vladykové Medlanští z Medlan.
Od roku 1489 do 1559 pak pánové z Pernštejna – toto 70 let trvající vlastnictví je pro Medlánky významné rokem 1532, kdy tehdejší majitel Jan z Pernštejna (byl tehdy Zemským hejtmanem Markrabství moravského) osvobodil medlánecké poddané od roboty – tato výsada trvala zhruba 100 let a byla zrušena v době pobělohorské;

Od roku 1559 do 1588 vlastnil Medlánky Petr Sádovský ze Sloupna, který je odkoupil od Pernštejnů, spolu s panstvím sokolnickým;
Roku 1588 se novým majitelem Medlánek za 22 tisíc zlatých stal Hendrych Pfefferkorn z Ottopachu. Dlouho se však ze svého majetku netěšil, neboť vzápětí zemřel. Zadlužení potomci prodali v roce 1590 Medlánky panu Jindřichu mladšímu, Půrkrabímu z Donína. I zde však vlastnictví netrvalo dlouho a roku 1596 se Medlánky stávají majetkem Bohuslava Bořity z Budče.

V pobělohorské době, roku 1622, prodává Medlánky pan Bohuslav Bořita z Budče paní Alžbětě Pergarce z Pergu, rozené Kummerové, v jejímž vlastnictví jsou Medlánky až do roku 1650. V těchto letech na krátkou dobu drží Medlánky Zikmund Ferdinand Sak z Bohuňovic. Tento se zadlužil a již roku 1650 Medlánky prodává a tak se znovu ocitají v držení rodu Pergů. Paní Alžběta odkázala však tento majetek své dceři Prisce, která tou dobou byla provdána za hraběte z Magni. František Magnis dělal v období 30-tileté války poměrně rychlou kariéru. Nejdříve byl rytířem, svobodným pánem, pak hrabětem. Na Moravě zastával úřad Nejvyššího podkomořího, roku 1640 byl jmenován Správcem země a od roku 1649 byl Zemským sudím. Roku 1652 umírá.

Po jeho smrti založila bezdětná vdova Jana Františka Prisca z Magni roku 1654 Nadaci Marie Školské (tzv. Mariaschul) pro výchovu mladých šlechtičen a měšťanských dcer. Testamentem z 29. ledna 1654 této nadaci odkázala nejen 60 tisíc rýnských zlatých, četné šperky a klenoty, ale i dům na rohu Kobližné ulice č. 3, dvě zahrady a svůj statek Medlánky. A tak se stala nadace pro naše předky i pozemkovou vrchností.

Podle přání paní hraběnky se staly vrchními ředitelkami nadace vždy císařovny. Ony jmenovaly vedoucí nadace – byly jimi dámy ze šlechtických rodů – svobodné paní hraběnky.

Novodobá historie

Počátkem 19. stol. byla nadace přeměněna na Světský zaopatřovací ústav šlechtičen a v průběhu století doznala řadu změn. Od roku 1880 užívala titulu C. k. nadace šlechtičen (C. k. Adelige Stiftung). Poté se v roce 1913 změnil statut nadace a tato dostala nový název Adelige Stiftung Maria Schul, v roce 1918 pak, nesprávným překladem, název Dámský nadační ústav Marie Školské.

Majetkově přetrvala nadace do roku 1947/1949, kdy majetek, v rámci pozemkové reformy, převzalo Ministerstvo zemědělství ČSR a oprávněným byl z nadace vyplácen sociální důchod.

V nastalém období kolektivizace zemědělství bylo v Medlánkách v roce 1951 ustaveno Jednotné zemědělské družstvo. Zprvu je tvořili bezzemci a kovozemědělci. Později vstoupili i s majetkem rolníci, které k tomu donutila hospodářská úprava půdního fondu a nemožnost samostatně hospodařit.

JZD v Medlánkách prosperovalo až do roku 1975, kdy se sloučilo s JZD Komín a v obci zůstal pouze pobočný závod s ubývající rentabilitou výroby zeleniny a květinářství, končící do ztracena. Zůstaly po něm chátrající a nevyužité budovy někdejšího statku s přilehlými pozemky, na kterých v prvním desetiletí 21.století proběhla nová výstavba.

K rozsáhlé změně v Medlánkách došlo po roce 1968, kdy díky iniciativě několika mladých nadšenců (bratři Hlaváčové, Ing. Sedlák, paní Pokorná a další) zde vzniklo sídliště Jabloňová. Po jeho dostavbě (návrh Ing. arch. Fuchse a Ing. arch. Rozehnala) se počet obyvatel v obci téměř ztrojnásobil.

 

Památky v obci

Státní památkový ústav v Brně eviduje od roku 1935 v Medlánkách jako památky následující objekty: zámek, zámecký park, panský dvůr, sochu sv. Jana Nepomuckého, zvonici, památník padlých, dva kříže a předvěké naleziště v cihelně.

Drobnou sakrální architekturu v obci mapují tyto stránky: http://www.vilemwalter.cz/dsa/medlanky.htm 

Zámek a zámecký park

04

 

Zámek byla původně přízemní budova ranně barokního založení v užívání Nadace Marie Školské, zvednutá o jedno patro v pol. 19. stol. Park v jižním průčelí zámku po vykácení ovocné zahrady byl osázen okrasným stromovím. Původní barokní charakter parku průběhem času nabyl charakteru parku anglického se vzrostlým jehličnatým a listnatým stromovím. Na přelomu 20. a 21. stol. došlo k zásadní rekonstrukci parku – očištění od náletových dřevin a výsadba dřevin okrasných a to z dotací Evropské unie, Operačního programu životního prostředí.

V roce 2013 byl centrální strom parku Buk červený, který je starý 180-200let, má výšku 20metrů a obvod kmene 95cm, vyhlášen nadací Veronica STROMEM ROKU 2013.

BukMedlanky

Strom roku 2013 – buk červený

 

Panský dvůr

přízemní barokní budova, ještě v roce 1935 s krásnými vyklenutými okenními mřížemi, byla do podoby známé z fotografií dostavěna v letech 1765 – 1766. V 90. letech 20. stol. započala rekonstrukce dvora a v jeho části, bývalé sýpce, zbudováno Společenské centrum Medlánek – SÝPKA. Postupně probíhají rovněž přestavby bočních traktů budovy.

 

kytnerka

Socha sv. Jana Nepomuckého – hodnotná barokní plastika neznámého autora z r. 1750.

 Zvonice

 

na nároží ul. Kytnerovy a Suchého postavena nepochybně ve stejné době jako socha sv. Jana Nepomuckého. Svědčí o tom zvon odlitý roku 1758 firmou I. F. Klietz. Další nápis na zvonu Anna constantia freyn miniatin zřejmě prokazuje, že jeho dárkyní byla Svobodná paní Konstancie Miniatiová z Campoli, roz. Žalkovská ze Žalkovic, která byla v letech 1749 – 1759 ředitelkou Nadace Mariš Školské, která byla pro Medlánky do roku 1948 pozemkovou vrchností.

kaplička

 

 

Kříže

památkáři v Medlánkách evidovány dva: železný na Kytnerově ulici – na rozhraní s řečkovickým katastrem a dřevěný, v pozdější době nahrazený kamenným, na cestě k letišti. Třetí, v popisu památek nezaznamenaný, je na Kuřimské ulici v proluce Palackého ul., poslední, rovněž v soupisu památkářů neuvedený, se nachází v Zámeckém parku.

Památník odboje a padlým

byl postaven k 10. výročí vzniku ČSR v roce 1928 z podnětu místní organizace Čs. obce legionářské za přispění ostatních medláneckých spolků a občanů. V období 2. světové války – po příchodu německých orgánů – byl rozebrán a na bezpečném místě uložen. Ve své původní podobě však po válce nebyl nalezen a proto byl při jeho opětovné instalaci, v roce 1992, nahrazen památníkem novým.

Předvěké naleziště v cihelně

nálezy popsány v části o prehistorii Medlánek. Díky změnám hranic katastru se území dnes nachází na k. ú. Řečkovice a Mokrá Hora.

Významné osobnosti Medlánek

Ing. Dr. Rudolf Spazier – 1887 – 1963

– profesor VUT Brno. Ve třicátých letech 20. století byl členem Zastupitelstva města Brna za Československou stranu socialistickou, později byl zvolen členem Rady města Brna. Po volbách v roce 1935 se stal starostou města Brna.

Svůj vlastenecký postoj k Brnu i ČSR, ohrožované nástupem fašismu, ukázal 1.května 1938 a následně u příležitosti narozenin E. Beneše svým odvážným projevem před více než 50 tis. posluchačů na Zelném trhu. V den německého obsazení Československa – 15. března 1939 – odmítl starosta Spazier vydat brněnským Němcům radnici a ve funkci zůstal až do 23. března 1939, kdy svou starostenskou funkci uvolnil na příkaz Gestapa pod pohrůžkou trestu smrti.

V květnu 1940 byl zatčen jako rukojmí, poté byl deportován do koncentračního tábora, odkud se v roce 1945 vrátil mezi posledními.

Jeho hrdinný postoj za války nebyl oceněn ani v následné době – v roce 1949 byl komunisty v zinscenovaném procesu odsouzen a následovalo dlouhých 7 let prožitých ve vězeních, odkud se vrátil, s podlomeným zdravím, v roce 1957.

V roce 1963 zemřel v brněnské fakultní nemocnici ve věku 76 let.

Pamětní deska starostovi města Brna v letech 1935 – 1939, Dr. Ing. Rudolfu Spazierovi, byla odhalena v červnu 1992 na rodném domě doktora Spaziera, budově Zámečku, kde jeho otec pracoval jako zahradník. Na iniciaci a realizaci této připomínky se podíleli členové bývalé Československé strany socialistické ve spolupráci s místním zastupitelstvem.

 

Vítězslava Kaprálová - 1915 – 1940

– patří Medlánkám podle své matky Viktorie Uhlířové, milovnice zpěvu a umění, dcery tesařského mistra Antonína Uhlíře z čp. 61 (nynější Hudcova ulice), provdané za hudebního skladatele a pedagoga Václava Kaprála (1889-1947) z Králova Pole. Od narození, 24. ledna ve válečném roce 1915, sdílela spolu s matkou časté pohostinství rodného domu v nynější Hudcově ulici. Zprvu ve svém raném dětství po dobu první světové války. Zejména pak se zapsala do paměti sousedů Uhlířovy rozsáhlé zahrady „na prumperku“, ve které po dobu studií, často se spolužáky, prožívala dobu prázdnin. Patří nám velkou částí svého mladého života, stejně jako její matka, naše rodačka Viktorie Kaprálová…“

Narodila se do rodiny, jejíž prostředí bylo pro muzikální růst malé Vitky (či Vitušky – tak jí totiž nazývali její blízcí), velmi podnětné. Otec, Václav Kaprál, majitel hudební školy, skladatel, později profesor na brněnské konzervatoři, žák Janáčkův, matka Viktorie byla učitelkou zpěvu a sama dobře zpívala. Pětiletá Vituška uměla číst, s tatínkem hrála čtyřručné  skladby na klavír a jako devítiletá napsala svoji první skladbu „ V říši bájí“. Rodiče však měli problémy. Otec narukoval na 3 roky do první světové války a roku 1923 se manželé rozešli.

Patnáctiletá Vitka začala studovat na brněnské konzervatoři. Skladbu u Viléma Petržely a dirigování u Zdeňka Chabaly. Studium ukončila na červnu 1935 klavírním koncertem d-moll, kterým vzbudila značný ohlas. Koncert totiž sama dirigovala. Závěr studií absolvovala v Praze u Vítězslava Nováka a Vaclava Talicha. Vůbec jako první žena na světě dirigovala londýnskou BBC ORCHESTRA, která zahrála její velmi známou Vojenskou symfonietu.

Po obdržení francouzského státního stipendia, odjela roku 1937 studovat do Paříže. Soukromé studium u Bohuslava Martinů se záhy proměnilo v intimní vztah. V bohémské společnosti Paříže se seznámila s Jiřím Muchou, synem malíře Alfonse Muchy a 23. dubna 1940 se za něho provdala. Manželství trvalo krátce. 16. června 1940 Vituška zemřela – údajně na tuberkulosu. Její sestřenice, Věra Uhlířová, poskytla Jiřímu Muchovi bližší informace. Mucha totiž popsal její krátký, ale komplikovaný život v knize „Podivné lásky“. V biografii J. Macha, novináře a překladatele, je o ní výstižně napsáno: „Dovedla okouzlit, dovedla vzbudit lásku i respekt. Byla tak prostá, jak prostá a čistá je její hudba.“

Hudební odkaz V. Kaprálové prověřila následující desetiletí. její skladby jsou stále živé, stále hrají. Z klavírních skladeb jsou to především Dubnová preludia, z vokální tvorby Jablko z klína, Sbohem a šáteček, zpíváno do dálky a mnohé další. O její hudební odkaz pečuje mimo jiné i kanadská společnost The Kapralova Society z Toronta. Město Brno si připomenulo její dílo koncerty v měsíci únoru.

V listopadu 1946 byl její popel uložen na Ústředním hřbitově v Brně.

 

kapr_lov_p

 

 

Vlastimil Bubník – nar. 18.3.1931 – 6.1.2014

– legenda českého sportu. Tento útočník bývá nazýván posledním obojživelníkem: reprezentoval naši republiku jak v hokeji (127 startů, čtyřikrát na ZOH – 1952, 1956, 1960 a 1964 a pětkrát na MS, Mistr Evropy z roku 1961) i jako fotbalista (11 reprezentačních startů, 3. místo na ME v roce 1960). V době své vrcholné slávy byl nejlepším pravým křídelním útočníkem v Evropě.

V roce 2004 obdržel z rukou Primátora města Brna, RNDr. Petra Duchoně, Cenu města Brna v kategorii SPORT za rok 2003.

V anketě „Nejlepší hráč Komety všech dob“ zvítězil p. Bubník suverénně ve všech soutěžních kategoriích – hlasování veřejnosti, hlasování hokejových odborníků a osobností a hlasování samotných hráčů brněnské Komety. V roce 2002 se jeho jméno ocitlo v seznamu navržených kandidátů na udělení státního vyznamenání v Senátu Parlamentu ČR za přínos československému fotbalu a hokeji.

 

bubnik2

 

Představitelé samosprávy od roku 1990

1990 – 2006

Starosta: František Filípek (ODS)

Místostarosta: Ing. Jan Vencálek (KDU-ČSL)

2006 – 2010

Starosta: Mgr.Alena Valentová  (ODS)

Místostarosta: Ing. Jan Vencálek (KDU-ČSL)

od 10/2008 nastupuje jako místostarosta Petr Matějka (ODS)

2010 – 2014

Starosta: Mgr.Alena Valentová  (ODS)

Místostarosta: Tomáš Slanina (ČSSD) do 20.února 2011

od 21.2.2011 nastupuje jako místostarosta JUDr.Michal Marek (OPM)

2014 – 2018

Starosta: JUDr. Michal Marek (OPM)

Místostarosta: Kateřina Žůrková (OPM)

 

Symboly obce

90px-Brno-Medlánky_znak.svg110px-Brno-Medlánky_vlajka.svg

Znaky od pradávna rozlišovaly jejich výhradní držitele, uživatele, počínaje státy a pečetěmi obcí konče. Vyjadřovaly identitu majitelů, odvozenou od historických událostí, stejně jako symboliku běžného života. Formou erbu se rozlišovaly významné rody, obsahem znaku podle převahy obchodu, či významných staveb se pyšnila města, znak pečetí obcí symbolizoval jejich denní život – zemědělství, řemesla, životní prostředí.

Medlánky, zemědělská obec, zvolily roku 1638 do znaku své pečeti radlici jako dominantní symbol zemědělství a kosíř s vinným hroznem jako symbol vinařství.
Pečeť, nahlodána zubem času, byla nahrazena běžným razítkem a se zánikem správní samostatnosti obce v r. 1919, kdy byly Medlánky připojeny k městu Brnu, upadla v zapomnění. Ožila až v roce 1991 ve formě archivního otisku a ve všeobecnou známost vešla v roce 1992, kdy se stala vzorem pro heraldické ztvárnění dnešního znaku Medlánek, vytvořeného v roce 1996 Dr. Ivanem Koláčným.Znak tvoří stříbrný gotický štít, na jehož středu je položen modrý kůl o šíři 6/10, okraj kůlu zvlněný. V horní části kůlu svisle vedle sebe stříbrná radlice a stříbrný srpovitý kosíř, oboje břity vně. Pod nimi uprostřed vinný hrozen s listem a úponem.Heraldické stříbro ve znaku připomíná ocel pracovních nástrojů, zlato plody jejich práce a modrá, na okrajích zvlněná, zrcadlící se obzor na zvlněné ploše někdejšího potoka a rybníka. Kosíř s vinným hroznem nám zůstanou již trvalým symbolem někdejšího rozvinutého medláneckého vinařství 14. a 16. stol., kdy medlánecké bílé víno bylo v Brně hodnoceno jako nejkvalitnější mešní víno. Radlice, kterou i dnes mám na očích, nadále rozorává a zušlechťuje půdu, dárkyni života veškeré vegetace a nadále připomíná zemědělský původ obce.

 Medlanky_spici
 
Publikace o historii Medlánek: 
Bližší informace o obci je možno získat ve sbornících „Medlánky – 755 let“ a „Medlánky – 760 let“, sbornících „Aeroklub Brno-Medlánky – 75 let“ a „Aeroklub Brno-Medlánky – 80 let“  – k nahlédnutí na ÚMČ Brno-Medlánky, Hudcova 7, 621 00.

Z kronikářova zápisníku

Název obce, počátek historie, majitelé Medlánek Jestliže pomineme předslovanské osídlení Brna a okolí, je potřeba začít v 8. století našeho letopočtu. Nálezy ze staveniště podniku Meopta v polní trati Zadní Žleby už ukazují na osídlení slovanské. Časově je to 9. století – tedy období vzniku a rozmachu Velké Moravy. Bylo zde odkryto 8 obytných chat tzv. …

Zobrazit stránku »

1 komentář

  1. Petr Štrof

    Vážený pane starosto, děláte svoji práci dobře (po vládě temna ODS), jen Vás za všechny seniory prosím,
    dotáhněte do úspěšného konce umístění pobočky čs.pošty do Medlánek. Zdravím a přeji pevné zdraví.
    Petr Štrof, Suzova 6.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *