↑ Zpět na Občanská poradna

Témata která Vás zajímají

RODINNÉ SOUŽITÍ

Do poradny přišla starší paní, obyvatelka Medlánek, kterou trápí následující situace: Bydlí ve vlastním bytě, který s ní obývá i její dospělý syn. Synovi je přes třicet let, nepracuje. V bytě své maminky má hlášené trvalé bydliště. Na chodu domácnosti se nijak nepodílí, ani nijak nepřispívá, konzumuje potraviny, které nekoupil. Na svou maminku je hrubý, často jí pod vlivem alkoholu vulgárně nadává a nutí ji, aby mu dávala peníze ze svého důchodu, které pak utratí za alkohol. Paní se syna bojí, i když zatím se nestalo, že by jí fyzicky ublížil. Nakonec mu ve všem vždy vyhoví, i když pak má vztek jak na něj, tak i sama na sebe. Je nešťastná, protože navíc trpí výčitkami, že syna špatně vychovala. Myslí si, že by syn měl bydlet sám, měl by se postavit konečně na vlastní nohy a zkusit žít na vlastní odpovědnost. Zároveň má ale obavy, že syn se o sebe nepostará, že už u něj vše zašlo tak daleko, že by nakonec skončil třeba jako bezdomovec. A to nemůže jako jeho maminka dopustit. Cítí se trochu jako v pasti, stydí se za to, jak dopadla. Je toho na ni moc, chtěla by už svůj klid. Cítí, že je nervózní, ztratila chuť do života a nic ji nebaví, nemůže spát. Poslední dobou se jí zhoršily i problémy se srdcem a přidaly se bolesti hlavy. Toto vše paní v poradně sama popovídala se slzami v očích a s otázkou: Co má dělat?

Paní jsem nejdříve uklidnila s tím, že situace řešitelná určitě je, pokud ona sama bude rozhodnutá udělat v životě některé změny. Ocenila jsem ji za to, že se odvážila promluvit o problému, který ji tíží a za který se stydí. To je první krok ke změně. Paní přiznala, že už to samo o sobě jí pomohlo. Dále jsme probraly krok po kroku právní stránku problému. Jediným vlastníkem bytu je ona a je jen na ní, aby rozhodla, kdo bude v jejím bytě bydlet a za jakých podmínek. Pokud si to nebude přát, její syn nemá na bydlení v bytě žádný nárok. Neopravňuje ho k tomu ani hlášené trvalé bydliště. Při dodržení správného postupu lze syna z bytu „vyklidit“ i mu poté zrušit trvalé bydliště, i kdyby s tím nesouhlasil. Důležité však je, aby byla paní rozhodnutá, že toto doopravdy udělat chce. Není ale nutné se takto hned rozhodnout. Je možné předtím se synem probrat celou situaci, pokusit se nastavit pravidla soužití. Ona je tou, která pravidla může nastavovat, protože dospělému synovi bydlení poskytuje. Paní projevila obavy, že domluva nebude možná. Syn bude buď hrubý, nebo se jí vysměje a vše bude dál jako dřív. Doporučila jsem jí pro rozpravu zvolit jiné prostředí, třeba syna pozvat do restaurace. Také je možné vzít s sebou třeba kamarádku jako morální podporu. Pokud ani to nevyjde, dá se synovi poslat nebo předložit dopis, kde si paní pravidla soužití nastaví. Klientka s nápady souhlasila a už s veselejší náladou mi sdělila, že ještě zkusí se synem naposledy promluvit, že by ho mohla pozvat do kavárny na kávu. Dále jsme probíraly následné kroky, které by mohly následovat, kdyby se synovo chování nezměnilo. Nabídla jsem klientce, že v poradně mohu pomoci se sepisem výzvy k vystěhování, která by měla předcházet případné žalobě o vystěhování k soudu. S klientkou jsme se dohodly, že se sama do poradny dostaví, když se synovo chování nezlepší a budeme společně postupovat v krocích dál (vystěhování syna, zrušení trvalého bydliště). Mluvily jsme také o tom, že kdyby se cítila jakkoli ohrožená násilím syna, je na místě volat policii. Klientce jsem také předala kontakt na Intervenční centrum, kam se může obracet v případě, že bych chtěla násilí syna řešit podrobněji nebo v době, kdy není otevřena naše poradna. Hovořily jsme i o možnosti promluvit si o této těžké situaci s psychologem, klientce jsem předala kontakty na psychology, jejichž sezení proplácí pojišťovna. Klientka odcházela v dobré náladě rozhodnutá svou situaci konečně řešit. Do poradny přišla paní po delší době ještě jednou, aby mi popovídala vývoj situace. Syn se poté, co mu maminka sdělila právní informace, nakonec přece jen odstěhoval. Zanechal po sobě ale mnoho osobních věcí v bytě a také nezrušil trvalé bydliště. Tyto záležitosti jsme společně dořešily v poradně. Klientka se cítila oproti první návštěvě v poradně daleko lépe, i když stále měla ještě starosti s některými věcmi v souvislosti se synem, byla velmi ráda, že se odhodlala ke krokům, které jí zajistili klidný život.

S podobnými životními situacemi se na nás můžete obracet i Vy. Společně se pokusíme najít řešení nejen v právních souvislostech. Je možné svůj dotaz zaslat i emailem na adresu: poradna@medlanky.brno.cz.

Mgr. Irena Holá, právnička poradny

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *