«

»

Čvc 23

Medlánecké letiště slaví 95 let

Oslavy 95. výročí konání I. národní soutěže plachtových letadel

v Československé republice (letiště Brno-Medlánky, 7. září 2019)

… ohlédnutí za dlouhou historií medláneckého sportovního letiště

 

Richard Harabus se svým závěsným kluzákem z r. 1914, foto: archiv

Richard Harabus se svým závěsným kluzákem z r. 1914 – kresba, foto: archiv

Na podzim letošního roku uběhne 95 let od chvíle, kdy se oficiálně začala psát historie bezmotorového létání nejen na medláneckých kopcích, ale i na Brněnsku. Ve dnech 18. října – 2. listopadu 1924, se na medláneckých kopcích (v prostoru mezi k. ú. Medlánky a k. ú. Komín poblíž kopce Netopýrky) konala I. národní soutěž plachtových letadel v Československé republice. Zmíněné soutěže se zúčastnilo celkem 8 větroňů převážně československé výroby.

1. národní soutěž větroňů – zahájení soutěže, foto: archiv

1. národní soutěž větroňů v r. 1924 – transport letounu ZA 2 na start, foto: archiv

1. národní soutěž větroňů – pilot Jar. Balík před startem na kluzáku ZA 2 – foto: archiv

Ačkoliv rok 1924 považujeme za počátek létání na medláneckých kopcích (bezmotorové létání v Československu se oficiálně začalo rozvíjet od roku 1922), z dobového tisku víme, že první pokusy o bezmotorové létání probíhaly na medláneckých kopcích nejméně o 10 let dříve – od roku 1914 je zde prováděl na svém vlastnoručně vyrobeném závěsném kluzáku Richard Harabus, tehdejší student brněnské techniky.

Kluzák Skaut Standart po startu gumicukem, 1936 – foto: archiv

Medlánecké kopce se jevily jako velmi vhodný terén k letům bezmotorových letadel. Vlastní letiště v počátcích plachtařského sportu nebylo pro vlastní létání příliš důležité. Mnohem důležitější byl kopec, ze kterého se tehdy (pomocí pružného lana zvaného „gumicuk“) startovalo. Plachtařská činnost byla na medláneckých kopcích prováděna nepravidelně až do třicátých let minulého století, kdy se komínští sedláci postavili poměrně tvrdě proti plachtařům (z důvodu údajného ničení úrody při přistávání na jejich pozemcích a následném transportu kluzáků zpět na svah) a létání na Medlánkách bylo policejně zakázáno – v roce 1933 se pak přesunulo do prostoru nad zrušenou vápenkou u obce Čebín, kde působila Moravská zemská plachtařská škola až do oficiálního zákazu létání v Československu.

Německá letecká technika na medláneckém letišti v období 2. sv. války – foto: archiv

Ačkoliv letecký provoz byl na československých letištích po 15. březnu 1939 oficiálně zakázán, medlánecké letiště se v období okupace Československa dočkalo svého významného rozvoje. V roce 1940 Moravskou zemskou plachtařskou školu převzal Národně socialistický letecký sbor – NSFG (Nationalsozialistische Fliegerkorps Gruppe), který byl součástí struktury Luftwaffe. Jeho členové začali za létáním dojíždět do Medlánek, kam bylo přesunuto celé zařízení Moravské zemské plachtařské školy z Čebína. V dubnu 1943 začala výstavba dvou hangárů pro uložení techniky a pro ubytování frekventantů kurzů a také provozní budovy, která později sloužila rovněž jako provozní budova Aeroklubu (dřevěný objekt byl zničen při požáru v roce 2002). Zřízení německé letecké školy ale zasáhlo velmi necitlivě do běžného života medláneckých občanů. Již koncem dubna 1943 byla z rozhodnutí vojenských úřadů pro vojenské účely zabrána budova školy na ulici Hudcova. Medlánecká škola se po přechodnou dobu (do dostavby areálu letiště) stala nejen ubytovnou pro frekventanty vojenské letecké školy, ale sloužila i pro další potřeby (například jako dílny pro opravy poškozených kluzáků, konírny k ustájení koní apod.), čímž došlo k její značné devastaci. Vyučování medláneckých dětí bylo přesunuto do místního hostince „U Němců“. I když se žáci plachtařské školy do nově postavených ubikací na letišti přestěhovali již v srpnu 1943, medlánecké děti se do medlánecké školy vrátily až koncem května 1945. Poslední německý kurz na medláneckém letišti proběhl 30. března 1945. Poté Němci odvezli část vybavení a materiálu do Rakouska, částečně rozorali letištní plochu a podminovali objekty v areálu letiště.

Kapotovaná ŠK-38 – červen 1946, foto: archiv

Dne 27. dubna 1945 obsadily medlánecké letiště rumunské oddíly, které (spolu se sovětskou armádou) osvobodily Brno o den dříve. Od jejich velitelů po skončení 2. světové války letiště převzali předváleční medlánečtí plachtaři, kteří začali připravovat budovy, zničenou vzletovou a přistávací dráhu letiště a materiál po německé plachtařské škole na pokračování civilního a sportovního plachtařského provozu. Obnovena byla také činnost Moravskoslezského aeroklubu v Brně, jemuž podléhal i plachtařský odbor v Medlánkách. Dne 1. 8. 1945 byla na medláneckém letišti zřízena Zemská plachtařská škola, která se stala doslova líhní plachtařů z celé Moravy. První měsíční plachtařské kurzy začaly v září 1945. V srpnu 1947 byla zorganizována první poválečná klubová soutěž – „Pšíkalův memoriál“.

V červnu 1950 vyhořel do základů jeden z objektů na medláneckém letišti. Medlánecký plachtařský odbor tím ztratil veškerý pomocný materiál, padáky, barografy, archiv, sklady, zkrátka vše, co je pro bezmotorové létání potřebné. Již o měsíc později se však (díky materiální pomoci ostatních plachtařských odborů z celé republiky) podařilo obnovit plný provoz. V roce 1950 se v celostátním měřítku začala také rozvíjet činnost závodních aeroklubů – z vlastního aeroklubu a závodních aeroklubů postupně vznikl Aeroklub Svazu pro spolupráci s armádou (SVAZARM).

15. Krajské plachtařské závody konané v r. 1960 na Medlánkách – foto: archiv

Během následujících let se Medlánky postupně staly sídlem krajského Aeroklubu, po nějakou dobu zde fungovaly také motorový odbor a paraodbor Aeroklubu, které se později přesunuly na letiště Brno-Slatina. Silné zázemí zde měli i letečtí modeláři. Letiště Medlánky se stalo významnou leteckou sportovní základnou, kde bylo mimo jiné organizováno nesčetné množství plachtařských, motorářských, parašutistických a modelářských soutěží. Vedle toho se medlánečtí plachtaři pravidelně objevovali na stupních vítězů nejen v krajských závodech, ale i v celostátních plachtařských soutěžích.

Vosa před bývalou provozní budovou aeroklubu, zničenou požárem v r. 2002 – foto: archiv

 

Od roku 1963 se významně změnily podmínky financování leteckých sportů v naší republice. V letech 1952–1962 byly letecké sporty financovány, stejně jako jiné technické sporty, ze státního rozpočtu – v rámci rozpočtu Svazarmu. Piloti se tak nemuseli starat o finanční stránku činnosti klubu a mohli se soustředit pouze na zvyšování své výkonnostní úrovně – docházelo k nebývalému růstu výkonů ve všech leteckých kategoriích, padaly celostátní i mezinárodní rekordy, úspěch stíhal úspěch. V následujících letech (v důsledku změny struktury financování technických sportů a významnému snížení dotace pro medlánecký aeroklub) došlo k částečné redukci plochy letiště (část letiště byla předána k zemědělskému využití), zbylé prostředky na činnost si piloti museli sami vydělat (prostřednictvím brigádnické činnosti nebo generálními opravami větroňů v dílnách Aeroklubu). Vedle toho medlánečtí piloti však i nadále dosahovali významných úspěchů v soutěžích na republikové i mezinárodní úrovni.

Stavba nové provozní budovy aeroklubu 1986 – foto: archiv

 

Jelikož budovy a hangáry postavené Němci v období 2. světové války postupně pomalu dosluhovaly a byly čím dál náročnější na údržbu, vyvstala potřeba postavit novou provozní budovu Aeroklubu, která měla zlepšit podmínky pro leteckou činnost a současně nabídnout i ubytovací kapacitu, kterou by bylo možno využívat při pořádání plachtařských soustředění a soutěží. V dubnu 1985 byl položen základní kámen nové zděné provozní budovy, jejíž stavba byla v následujícím období realizována svépomocí v rámci tzv. „akce Z“. Medlánečtí piloti a funkcionáři Aeroklubu Medlánky na ní ve svém volném čase (při budování do podoby, v jaké ji známe dnes) odpracovali neuvěřitelných 49.585 brigádnických hodin. Poslední zápis ve stavebním deníku byl proveden v listopadu 1987.

Po listopadu 1989 se sportovní létání v naší zemi mohlo vymanit z nepříjemného vlivu vojenských nařízení a pořádků. Majetek bývalého Svazarmu byl rozdělen – Aeroklub Brno-Medlánky se stal vlastníkem několika objektů v areálu letiště.

Old Timer víkend, září 2011 – foto: Aleš Vladík

Nicméně problém, který vyvstal před novým vedením Aeroklubu Brno-Medlánky, byla nutnost narovnání nájemních vztahů k pozemkům, které tvoří letištní plochu a jsou majetkem soukromých osob (ne všechny pozemky se bývalému krajskému aeroklubu podařilo vykoupit), a které jsou nezbytné pro udržení licence provozovatele veřejného vnitrostátního letiště. Plocha letiště byla minimalizována na plochu nezbytně nutnou pro zachování funkčnosti letiště. Jednání s vlastníky dotčených pozemků přetrvávají v podstatě do dnešní doby a představují (spolu s organizací elementárního a pokračovacího výcviku) jednu z hlavních činností Rady Aeroklubu Brno-Medlánky.

Z-24 Krajánek z roku 1947 po renovaci v medláneckých leteckých dílnách – foto: Aleš Vladík

Významnou podporou nového vedení Aeroklubu Brno-Medlánky proti přetrvávajícím snahám o zrušení medláneckého sportovního letiště se stalo vyhlášení Významného krajinného prvku Syslí rezervace v ploše letiště (management ochrany kriticky sysla obecného úzce souvisí s údržbou letištní plochy, a je zajišťován dobrovolníky – členy Aeroklubu Brno-Medlánky bez nároku na jakoukoliv finanční odměnu). V ploše medláneckého sportovního letiště se v současné době nachází jedna z nejvýznamnějších a nejpočetnějších kolonií v České republice. Uvedená lokalita byla zařazena mezi evropsky významné lokality výskytu tohoto kriticky ohroženého druhu v rámci soustavy NATURA 2000.

LG-130 Kmotr, Old Timer víkend září 2011 – foto: Aleš Vladík

 

Plocha sportovního letiště je rovněž vyhledávanou sportovně-rekreační lokalitou v této části Brna, využívanou k procházkám rodin s dětmi a dalších občanů, cyklistickým výletům apod. Nabízí rovněž plochu i pro další aktivity veřejnosti – sportovní aktivity, kynologické akce, akce pro děti a mládež, dětské dny pořádané ve spolupráci s MČ Brno-Medlánky a jednotlivými složkami Integrovaného záchranného sboru Jihomoravského kraje a další.

Plocha letiště je rovněž využívána v rámci integrovaného záchranného systému Jihomoravského kraje (spolupráce s Hasičským záchranným sborem Jihomoravského kraje apod.).

LF-109 Pionýr „v akci“ nad Medlánkami, 2011 – foto: Aleš Vladík

 

Pokud jde o sportovní a klubový život na letišti v období posledních pěti let (tedy od konání oslav 90. výročí konání I. národní soutěže plachtových letadel v Československé republice, kdy jsme se naposledy významně ohlédli za dlouhou historií našeho letiště), dochází i nadále k rozvoji sportovní činnosti našeho Aeroklubu. Pozvolna nárůstá počet kluzáků, které jsou provozovány na našem letišti, a to včetně vysokovýkonných „brusů“, na nichž jsou piloti schopni dosahovat výkonů srovnatelných (a mnohdy předstihujících) jejich zahraniční konkurenci. Současně jsou na našem letišti udržovány v provozuschopném stavu mnohé kluzáky historického typu (Šohaj, Luňák, Krajánek, Pionýr apod.), které patří do kategorie „old-timer“ a nejenže jsou zde provozovány v letuschopném stavu (každoročně mají možnost diváci spatřit tyto historické kusy ve vzduchu v rámci podzimního „old-timer víkendu“, ale v některých případech se jedná o poslední letuschopné kusy těchto větroňů na světě.

LF-107 Luňák na startu na Medlánkách – foto: František Brablc

 

V oblasti kvalitativní je možno pozorovat též pozvolný nárůst počtu sportovně létajících pilotů, kteří tvoří stabilní členskou základnu klubu. Naši piloti se pravidelně svými sportovními výkony účastní (v konkurenci pilotů z dalších 73 aeroklubů v České republice) Celostátní plachtařské soutěže (CPS), ve které se náš aeroklub pravidelně umísťuje na celkovém 1. – 3. místě (v roce 2015 se umístil na celkově 3. místě, v roce 2016 na 2. místě, v roce 2017 obsadil 1. místo a v loňském roce se umístil na celkovém 3. místě). Ještě lepšího umístění dosahuje náš Aeroklub v Celostátní plachtařské soutěži CPS CZ/INT, která zahrnuje i lety konané mimo ČR – zde náš Aeroklub v roce 2015 a 2016 obsadil celkově 2. místo, v letech 2017 a 2018 stál na příčce nejvyšší. Například v posledním roce 2018, kdy byly přihlášeny výkony z celé ČR v počtu 958 pilotů, do CPS „bodovalo“ celkem 48 medláneckých pilotů. Mimo hlavní soutěž CPS naši piloti dále pravidelně bodují i v kategorii juniorské i v kategorii ženské.

Medlánečtí piloti se pravidelně účastní závodů pořádaných na mezinárodní úrovni i závodech pořádaných Aeroklubem České republiky (a to i v juniorských kategoriích), a dále na závodech místního charakteru a soustředěních pořádaných jednotlivými aerokluby v České republice. Dále naši piloti jezdí létat do tzv. dlouhé vlny, vznikající při jihozápadním proudění na závětrné straně pohoří Jeseníky. Další samostatnou kapitolou sportovního létání našich pilotů na plachtařských akcích, je účast na zahraničních soustředěních, převážně zaměřených na vysokovýkonné plachtění. Jedná se o destinace v JAR, Namibii atd.

 

Jako tři nejhodnotnější plachtařské výkony, dosažené během období posledních pěti let, je nutno jmenovat zejména dosud platný český národní rekord posádky Michal Poslužný a Stanislav Kubíček (rychlost na trojúhelníkové trati 750 km, třída DO – všeobecné, 802,3 km, průměrná rychlost 145,99 km/hod., větroň Arcus M Veronika, Namibie, 3. 12. 2016) a výkon posádky Stanislav Kubíček a Michal Poslužný (průměrná rychlost na návratové trati 1 000 km, třída DO – všeobecné, 1 003,7 km, rychlost 126,371 km/hod., větroň Arcus M Veronika, Namibie, 28. 11. 2017).

LG-125 Šohaj po přistání na Medlánkách – Foto: František Brablc

Dne 24. července 2018 dosáhl medlánecký pilot Jiří Kupec prvního přeletu 1 000 km na FAI trojúhelníku, který byl zaletěný z České republiky. Jedná se o bezesporu nejlepší výkon v celé historii přeletů medláneckého aeroklubu, jehož dosáhl na větroni Ventus c 17,6 (celková vzdálenost 1 008 km, průměrná rychlost 99,7 km/hod.). Jeho let byl vyhodnocen jako nejlepší výkon české části Celostátní plachtařské soutěže (CPS) za rok 2018, současně byl uvedený let oceněn jako nejlepší evropský výkon Barron Hilton Challenge 2018 jak ve třídě 18 metrů, tak navíc i v kategorii bez rozdílu třídy absolutně.

LG-425 Šohaj start v aerovleku z Medlánek – foto: František Brablc

Více o historii létání na medláneckém sportovním letišti v minulosti i v současnosti se dozvíte v rozšířené verzi tohoto článku publikované na internetových stránkách Aeroklubu Brno-Medlánky (www.akmedlanky.cz). Zde naleznete rovněž i další fotografie. Historie medláneckého sportovního letiště je v krátkosti shrnuta i na zastavení Medlánecké naučné stezky u křížku u letiště.

VT-116 Orlík u hangáru na Medlánkách – foto: František Brablc

 

U příležitosti oslav 95. výročí konání I. národní soutěže plachtových letadel na medláneckých kopcích připravuje Aeroklub Brno-Medlánky na sobotu 7. září 2019 oslavu určenou zejména současným a bývalým členům našeho aeroklubu. I když letošní oslavy nebudou spojeny s tak velkolepým leteckým dnem, který jsme pořádali u příležitosti 80. výročí konání této soutěže, přesto bychom rádi zavzpomínali s našimi bývalými i současnými členy na dlouhou historii našeho letiště i na všechny (i ty zesnulé) kamarády. Pokud i Vy patříte k odchovancům našeho letiště, a na přelomu měsíce května a června tohoto roku jste neobdrželi pozvánku adresovanou přímo k Vašim rukám (prostřednictvím e-mailu nebo obálky doručené do Vaší poštovní schránky), kontaktujte prosím pořadatele oslav na e-mailu Oslavy.AKmedlanky@gmail.com. Rádi se s Vámi dodatečně spojíme.

Současný areál medláneckého letiště s hangárem, provozní budovou a let. dílnami – foto: Aleš Vladík

Vás ostatní, medlánecké občany i příznivce sportovně-rekreační plochy medláneckého sportovního letiště prosíme, abyste po dobu trvání oslav (6. – 8. září 2019) respektovali omezený provoz na letišti, zejména co se týče omezení vjezdu motorových vozidel do areálu letiště (pokud nepůjde o přímé účastníky oslav s platnou pozvánkou, nebude Vaše vozidlo do areálu vpuštěno), a to z důvodu omezené kapacity parkovacích ploch na letišti. Věříme, že naší prosbě rádi porozumíte.

Rada Aeroklubu Brno-Medlánky

 

Zdroj: Kol. autorů: Aeroklub Medlánky 80 let. Aeroklub Brno-Medlánky, 2014. 1. vyd., 208 stran.

Více informací: oficiální stránky Aeroklubu Brno-Medlánky z. s. (www.akmedlanky.cz).

O autorovi

Kateřina Žůrková

Kateřina Žůrková

Místostarostka MČ Brno-Medlánky

Email: zurkova@medlanky.brno.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *